Petr Weikert

Prymulova zpátečka

Když měl loni v květnu přesedlat Roman Prymula z postu náměstka ministra zdravotnictví na právě vymyšlený post zmocněnce pro vědu a výzkum ve zdravotnictví, premiér Andrej Babiš se zaklínal, že nejde o trafiku. V posledních dnech ho z této praxe ale sám Prymula usvědčil.

Petr Weikert

Petr Weikert

redaktor

Nikdo soudný nemůže věřit tomu, že post pro Prymulu nebyl zamýšlený právě takto. Je pravdou, že si o křeslo v eráru neúspěšný ministr zdravotnictví sám tak trochu řekl, ale když zrovna toto nepřijal, Babiše vystavil nepříjemné situaci. Protože když ušijete na míru někomu křeslo a on ho nechce, je logické, že pak nemáte náhradu. Premiér tedy řekl, že onu důležitou funkci bude dělat sám a následně to celé obrátil jako nadsázku. 

Ale bylo by chybou nechat si svést tímto tahem pozornost. Onen post měl být politickým úplatkem vlivnému muži blízkému Hradu. Že ho odmítl, má své důvody. Prymula ví, že by měl nějaký čas zůstat stranou, protože člověk jako on se bude Hradu hodit. Prymula se neumaže a bude moci lépe Babiše ostřelovat s Hradem v zádech. Případně se stane prezidentovým trumfem.

O umazání není řeč náhodou. Mít na starost očkování v současné situaci, by byla sebevražda. Ve chvíli, kdy jsou všechny státy plus minus pár dní na stejné startovací čáře, Izrael očkuje kolem 70 tisíc lidí denně, Británie za první týden očkovala bezmála 138 tisíc lidí a v Česku se vláda a odborníci teprve hádají o strategii, to vypadá na slušný průšvih. A to ani Prymulovi za trafiku od Babiše nestojí.

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot.