Francouzští lékaři bijí na poplach: děti do šesti let by neměly mít přístup k obrazovkám. Jak digitální záplava mění mozky a prohlubuje nerovnosti?
Ilustrační obrázek vytvořen v Midjourney
Zpožděná řeč, hyperaktivita, problémy z pamětí. Obrazovky ničí vývoj dětí
„Obrazovky v jakékoli podobě nejenže nenaplňují potřeby dětí – deformují jejich mozky.“ Těmito slovy zahájilo pět předních francouzských zdravotnických společností otevřený útok na digitální výchovu nejmenších. Pediatři, psychiatři i odborníci na veřejné zdraví v dopise vládě varují: Děti do šesti let by se neměly dostat do kontaktu s televizí, tablety ani chytrými telefony. Důvod? „Už dnes vidíme generaci obětovanou na oltáři ignorace,“ píší bez servítků.
šéfredaktor
Podle aktuálních doporučení by měla Francie pro děti do tří let zavést absolutní zákaz obrazovek a od tří do šesti jen „občasné použití“ pod dohledem.
Jenže realita? Tříletí až šestiletí trávili před deseti lety u obrazovek v průměru hodinu a 47 minut denně – a od té doby se situace rapidně zhoršila.
„Proč dětem nedovolíme samotné přecházení silnice, ale klidně jim dáme do ruky tablet, který ohrožuje jejich intelektuální budoucnost?“ ptají se lékaři řečnickou otázkou, jež v Paříži rezonuje jako varovné echo.
Následky vidí učitelé i psychologové
„Každý den pozorujeme zpožděný vývoj řeči, hyperaktivitu nebo problémy s pamětí – a to ještě před nástupem do školy,“ popisují autoři dopisu.
Zdůrazňují, že i krátké pravidelné sledování narušuje emoční a sociální inteligenci, přičemž nejhůře dopadají děti ze znevýhodněných rodin. „Digitální propast prohlubuje sociální nerovnosti,“ vysvětlují.
Problém tkví v tom, že dětský mozek není zmenšeninou dospělého. Neuroplasticita batolat a předškoláků vyžaduje konkrétní podněty: fyzickou hru, manipulaci s předměty, interakci tváří v tvář.
„Vzdělávací aplikace? To je mýtus. Žádný obsah není přizpůsobený vývoji mozku,“ zdůrazňují odborníci. Jako alternativu nabízejí čtení pohádek, deskové hry nebo tvořivé aktivity – strategie, které podle nich „budují schopnosti, jež algoritmy nenahradí“.
Od slov k činům: Macronův boj s digitální tsunami
Zatímco zdravotníci tlačí na radikálnější omezení (včetně zákazu obrazovek ve školkách), politici postupují pomalu. Z doporučení Macronovy komise z roku 2025 se zatím prosadil jen zákaz pro děti do tří let.
Bývalý premiér Gabriel Attal jde dál: navrhuje blokovat sociální sítě pro mladší 15 let a zavedení ‚večerky‘ pro teenagery. „Je to jako s klimatickou krizí – všichni víme, že musíme jednat, ale zájmy tech firem jsou silnější než věda,“ komentuje situaci pařížský psycholog Dr. Luc Moreau.
Zda francouzský experiment změní globální přístup k dětem a obrazovkám, zatím není jasné. Jedno však platí: debata, která začala jako varování před ADHD a dyslexií, přerostla v bitvu o to, zda dětství zůstane lidské – nebo se stane pouhým beta-testem pro algoritmy.
