Zejména mladí lidé při pohovorech zdůrazňují, že preferují různé benefity před pevnou výší výplaty. Mezi nejžádanější patří home office, aby mohli pracovat odkudkoli a pokud možno podle svých časových preferencí. Čím flexibilnější je práce, tím jsou spokojenější.
Shutterstock.com / Shyntartanya
Trh práce
Peníze? Raději volno. Čím dál víc zaměstnanců preferuje work-life balance před výší výplaty
Zaměstnanci nově upřednostňují před výší mzdy rovnováhu mezi pracovním a osobním životem. Potvrdil to nový globální průzkum personální společnosti Randstad mezi zaměstnanci.
redaktor
Práce už pro mnoho lidí přestala být cílem sama o sobě. Stále více zaměstnanců si vybírá zaměstnavatele podle toho, jak práce zapadá do jejich života – a nikoliv obráceně.
Podle nejnovějších dat z průzkumuWorkmonitor 2025, který zveřejnila společnost Randstad, se rovnováha mezi pracovním a osobním životem poprvé v historii průzkumu dostala na vrchol žebříčku hlavních motivátorů zaměstnanců.
„Práce se pro mnohé stává prostředkem pro dosažení širších osobních cílů, nikoli cílem samotným. Flexibilita, wellbeing a respekt k osobním potřebám jsou nyní rozhodujícími faktory při výběru zaměstnání,“ vysvětluje Martin Jánský, generální ředitel Randstad Česká republika.
Jenže přání a realita se často rozcházejí. Podle průzkumu má flexibilní pracovní dobu pouze 42 procent českých zaměstnanců a možnost pracovat z různých míst jen 47 procent. Obě čísla jsou zhruba o 20 procentních bodů nižší než světový průměr. Více než polovina Čechů tak zvažuje změnu práce.
Zaměstnanci odcházejí i kvůli nesouladu s hodnotami firmy. Až třetina zaměstnanců už dala výpověď kvůli rozdílným názorům s vedením a stejně velký podíl by nabídku vůbec nepřijal, pokud by se s firmou hodnotově neshodoval.
V České republice důvěřuje svému vedení jen 28 procent zaměstnanců, zatímco světový průměr je 77 procent.
„Kultura organizace a důvěra ve vedení nejsou kosmetické záležitosti,“ říká Jánský. Dodává, že jen 35 procent Čechů považuje firemní prostředí za inkluzivní a 43 procent zaměstnanců musí v práci skrývat některé aspekty své osobnosti.
Češi také čím dál častěji očekávají smysluplnou práci a možnost osobního růstu. Přesto jen 42 procent zaměstnanců mělo možnost rozvíjet budoucí dovednosti, například v oblasti umělé inteligence. Třetina lidí by přitom odmítla pracovní nabídku, pokud by takovou možnost nezahrnovala.
Průzkum rovněž ukázal, že pocit sounáležitosti s kolegy a komunitou v práci výrazně ovlivňuje výkon i loajalitu. Až 88 procent respondentů tvrdí, že pracují lépe, pokud se cítí být součástí kolektivu. Pro 58 procent zaměstnanců je to dokonce natolik zásadní, že by bez tohoto pocitu raději odešli.
„Silná pracovní komunita nevzniká sama od sebe. Firmy ji musí vědomě podporovat prostřednictvím inkluzivního prostředí, neformálních interakcí a kultury založené na důvěře,“ uzavírá Jánský.