Proč může spát Japonec kratší dobu než Francouz a neublíží to jeho zdraví? Okolí mu to dovolí
Shutterstock.com
Odpočinek
8, 7, 6? Kolik spánku opravdu potřebujeme? Délku zdravého odpočinku ovlivňuje překvapivá věc
Nový výzkum publikovaný ve vědeckém časopise Proceedings of the National Academy of Sciences zpochybňuje běžně přijímanou představu, že každý potřebuje stejné množství spánku, aby zůstal zdravý. Vliv na délku nočního klidu má totiž kulturní prostředí, v němž jsme vyrostli.
ptk
Analýzou údajů o spánku a zdraví tisíců lidí z různých zemí vědci dospěli k závěru, že ideální délka spánku související s lepším zdravím se mezi kulturami liší. Lidé jsou zdravější, pokud jejich spánkové návyky odpovídají očekávání jejich okolí.
Spánkové normy doporučují kolem osmi hodin, různé národnosti ale v posteli tráví odlišnou dobu. Jak to ovlivňuje jejich zdraví?
„Několik let jsem žil v Japonsku a vždy mě překvapovalo, jak málo tam lidé spí. Na druhou stranu má tato asijská země nejdelší průměrnou délku života na světě. Překvapilo mě tedy, že jim zřejmě jejich spánkový režim nijak zvlášť neškodil,“ vysvětlil vedoucí studie Steven Heine z Univerzity Britské Kolumbie.
Aby vědci zjistili, proč tomu tak je, shromáždili údaje o průměrném spánku z 353 prostředí, které pak porovnali s národními statistikami o zdraví. Výzkumníci také zohlednili další faktory, které mohou zdraví ovlivnit: bohatství země, příjmovou nerovnost, výživu a zeměpisnou šířku. Predikuje tedy samotná délka spánku zdraví lidí na národní úrovni? Překvapivě ne.
Země s kratším průměrným spánkem, jako je právě Japonsko, se nepotýkají s vyšší mírou srdečních chorob ani kratší délkou života než země, kde lidé spí déle.
Tím překvapení nekončí. Ve skutečnosti byla delší doba spánku spojena s vyšší mírou obezity, což je v rozporu s tím, co obvykle ukazují studie uvnitř jednotlivých zemí. Tato zjištění naznačují, že vztahy mezi spánkem a zdravím mohou vypadat jinak při pohledu v národním měřítku.
Druhá studie se zaměřila na individuální data pěti tisíc účastníků z 20 zemí. Lidé odpovídali na otázky týkající se svých spánkových návyků, fyzického i duševního zdraví a vnímání ideální délky spánku v jejich kultuře.
Testovaní také uvedli, jak dlouho odpočívali předchozí noc a kolik toho obvykle naspí během dne, včetně odpoledního spánku. Studie brala v úvahu i hmotnost, duševní zdraví, chronická onemocnění, zdravotní návyky a socioekonomické vlivy.
Výsledek? Lidé, kteří uvedli, že předchozí noc plnohodnotně spali, trpěli méně chronickými onemocněními a vykazovali lepší duševní zdraví.
Znamená tedy více spánku lepší zdraví? Nikoliv. V určitém momentu začne příliš mnoho odpočinku zdraví škodit – objev potvrzuje předchozí studie, které se podobným tématům věnovaly.
Jak dlouho tedy spát? Odpověď není jednoznačná. Optimální délka spánku, která zaručuje dobré zdraví, se v jednotlivých zemích lišila.
Země s kratším průměrným spánkem, jako je právě Japonsko, se nepotýkají s vyšší mírou srdečních chorob ani kratší délkou života než země, kde lidé spí déle.
Klíčový bod představuje zjištění, že spáči, jejichž doba strávená v posteli se blížila tomu, co sami považovali za obvyklý ideál ve své domovině, uváděli lepší zdravotní stav. Sladění se s kulturními normami ve společnosti, v níž přebýváme, tak má jednoznačně zdravotní pozitiva.
Je tedy možné, že se lidé cítí zdravější, když věří, že se chovají společensky přijatelně. Nesoulad s normami zřejmě vede ke stresu a zhoršení výsledků.
Nevyspalí Japonci se tak zřejmě nemusí o své zdraví bát, dokud společnost nezačne nevyspalost odsuzovat. Platí to navzdory faktu, že Japonci spí o hodinu a půl méně než Francouzi.
I tato studie ale má své limity. Druhá část výzkumu spoléhá na pravdomluvnost svých respondentů, kteří jsou jedinými zdroji informací v rámci individuálního hodnocení. Občané zemí, které se pyšní produktivitou, mohli výzkumníky lakovat, protože se stydí, že toho ve skutečnosti naspali mnohem víc – což se v jejich zemi nenosí.
Přestože se studie zaměřovala na zásadní proměnné faktory, mohly jí ujít další souvislosti, které ve skutečnosti zdraví v dané zemi ovlivňují.
