Michal Čížek týdeník HROT
Účet za covidový chaos: miliarda denně
Chyby v řízení pandemie musela vláda kompenzovat stovkami miliard ze státního rozpočtu. Pomoc byla komplikovaná a nespravedlivá.
redaktor
Když se Andrej Babiš loni v létě se svou typickou pokorou chlubil už zlidovělým „best in covid“, asi si sám neuměl představit, jak se situace zvrtne.
Tři vlny pandemie namísto chytré karantény, nekoncepční zavírání a otvírání ekonomiky s miliardovými škodami a následně snahy zalátat nejhorší škody z eráru. Za alespoň chvalitebně zvládnuté by následujících pár měsíců označil jen fanoušek Andreje Babiše. Případně autoři premiérovy druhé předvolební knihy.
• 1 miliarda korun denně stála loni od března českou ekonomiku opatření proti pandemii.
• 363 miliard korun byly loni přímé výdaje státního rozpočtu kvůli podpoře ekonomiky a zdravotnictví.
Think-tank Liberální institut analyzoval skutečnou efektivitu vládních opatření. Mimo jiné se dopočítal, že ekonomika loni od března přicházela v průměru o miliardu denně. Pokusy o nápravu vyšly za stejnou dobu státní rozpočet na víc než 360 miliard korun.
Zřejmě neexistuje člověk, který by si dokázal udržet přehled o všech opatřeních, jež zvládli Babiš a jeho ministři vymyslet a vzápětí několikrát změnit, aby jim je nakonec shodil soud. Sepsaná ve studii institutu působí jako výčet důkazů při obžalobě z neschopnosti.
Proč to dělat jednoduše...
Programů, které by analytici think-tanku s nadšením chválili, je poskrovnu. Stát jako obvykle postupoval byrokraticky, pomalu a neefektivně. Podnikatelé naopak potřebovali jednoduchost a rychlost.
Za nejlepší pomoc studie označuje programy, v nichž nebylo třeba žádat o peníze: prázdniny v placení záloh na sociální a zdravotní pojištění pro živnostníky, zpětné uznávání daňové ztráty nebo snížení některých daní. Kromě administrativní nenáročnosti mají tu výhodu, že peníze neprocházejí účty státní správy - zůstanou přímo u zdroje.
Studie tvrdí, že formou úlev v povinnostech vůči státu se měla pomoc státu ubírat od začátku. „Jediné, co stát dělal, bylo nekoncepční rozdávání peněz. A to je nespravedlivé, protože nikdy všichni nedostanou stejně. Efektivnější, rychlejší a spravedlivější by bylo plošné snížení daní - přímých a nepřímých,“ píší autoři studie.
Další možností je pak zastavení plateb odvodů za zaměstnance a plateb daní z firemního příjmu pro všechny firmy, jejichž příjmy klesly.
... když to jde složitě?
Ministerstva se rozhodla jít komplikovanější cestou. Tím více vynikly mezery, které mají ve znalostech o české ekonomice. Bylo to podobné, jako když se Andrej Babiš při zavádění EET dušoval, že nemohl tušit, kolik druhů podnikání v Česku máme.
Výsledkem byly postupně se nabalující programy pro různé obory, přičemž každý měl trochu jiná pravidla. Vznikly speciální balíčky pro dopravu, gastronomii, lázeňství, podnikání ve sportu nebo kultuře a další.
Studie připouští, že kompenzovat ztráty firmám, jimž stát de facto zakázal podnikat, je nutné. Zároveň ale upozorňuje, že zatímco úlevy pomáhají především fungujícím podnikům, dotace drží při životě také „zombie“, která by se potácela v problémech i bez epidemie.
Kvůli neschopnosti vlády pandemii řídit byly navíc lockdowny dlouhé a pomoc se vyplácela i v době jejich přerušení. Vláda tak přispívala k zabetonování trhu práce. Ačkoli se Jana Maláčová ráda chlubí, že Antivirem zachránila 70 tisíc firem, ve skutečnosti příspěvky na mzdy i rok stojícím podnikům brzdily přesun zaměstnanců do prosperujících oborů.
„Stát mohl nabídnout delší a štědřejší podporu v nezaměstnanosti nebo bonifikaci firmám, které prosperují a mohou zaměstnat lidi z neprosperujících odvětví, například snížením daní nebo příspěvkem k platu najatých zaměstnanců,“ navrhují analytici institutu.
Porušené sliby
Odsudku liberálních ekonomů se dočkaly i další vládní pokusy kormidlovat v problémech. Stát se například chlubil pomocí, kterou ve skutečnosti platil někdo jiný.
Moratorium splátek úvěrů financovaly banky. V programu Covid - Nájemné část zisku obětovali pronajímatelé nemovitostí. A bezúročné půjčky cestovním kancelářím zase poskytovali klienti, kteří místo zájezdu nebo peněz dostali jen vouchery na lepší časy.
„Lze namítat, že situace během pandemie byla složitá a nepřehledná. Ano, byla,“ píší autoři studie. Je ale těžké to uznat jako polehčující okolnost. Vláda mnohokrát ujišťovala, že je připravená a má vývoj pandemie pod kontrolou. Neměla a cena byla a ještě bude vysoká.
Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot.