Petr Hůrka o pracovním právu přednáší již dlouhé roky. V minulosti zastával například pozici náměstka ministra vnitra pro státní službu, takzvaného superúředníka
Foto: Vladimír Barák / Hrot24
Trh práce
Profesor varuje zaměstnavatele. Pokud okamžitě nezareagují na změnu v zákoně, hrozí jim pokuty
Už 1. června vstoupí v platnost komplexní novela zákoníku práce. Jedná se o nejvýznamnější změny za poslední desítky let, které se dotknou jak zaměstnanců, tak zaměstnavatelů. Právě zaměstnavatelé by měli věnovat pozornost jedné nenápadné novince, jejíž opomenutí je může přijít draho.
redaktor
Podle profesora Petra Hůrky z CEVRO Univerzity trh práce na přijetí novely netrpělivě čekal řadu let. Cílem je učinit pracovní vztahy flexibilnějšími, urychlit výpovědní procesy a prodloužit zkušební doby. Změn je ale celá řada – a některé z nich si možná mnozí zaměstnavatelé dosud ani neuvědomují, přestože se jich přímo týkají.
„Velmi zajímavý je paragraf týkající se odměňování v pracovněprávním vztahu. Zavádí zákaz omezování zaměstnanců ve sdělování výše své mzdy,“ uvedl Hůrka, uznávaný odborník na pracovní právo, který na CEVRO Univerzitě garantuje studijní program Pracovněprávní vztahy a personální řízení.
Zákaz podle něj představuje reakci České republiky na evropské směrnice, které jsme se jako členský stát EU zavázali implementovat do národní legislativy.
„Znamená to, že zaměstnavatel už nesmí žádným způsobem zaměstnanci zakazovat, aby sdílel výši své mzdy s okolím. Evropská unie tímto usiluje o maximální transparentnost v pracovněprávních vztazích. Zda je sdělování mzdy etické, je samozřejmě otázka jiná,“ dodal Hůrka.
Podle něj teď nastává zajímavá situace: zaměstnavatelé mají jen jeden pracovní den, než novela vstoupí v účinnost. Od 1. června, což je tuto neděli, by už měli fungovat v souladu s novou právní úpravou.
„Umím si představit, že v mnoha firmách nyní narychlo aktualizují například vnitřní předpisy, které zaměstnancům zakazovaly sdílet výši mzdy. Je to namístě, protože jinak jim mohou inspektoři práce uložit nemalé pokuty.“
Bere váš líný kolega víc peněz, i když makáte víc vy? Od června to zjistíte
Profesor Hůrka zároveň upozorňuje, že dalším krokem bude transpozice dvou evropských směrnic – o ochraně mzdy a o pracovních podmínkách u platforem typu Uber nebo Wolt: „To bude administrativně náročné, a navíc u zaměstnanců řízených algoritmem chybí lidský prvek. Pracovní právo zatím s tímto typem zaměstnávání neumí efektivně pracovat.“
Flexinovelu zákoníku práce podepsal prezident Pavel na konci dubna. Od června 2025 přináší řadu změn: výpovědní lhůta začne běžet již dnem doručení výpovědi a zkušební doba se prodlouží na čtyři, respektive osm měsíců u vedoucích zaměstnanců. Nově budou moci na brigády nastoupit i čtrnáctiletí, a to se souhlasem rodičů.
Zaměstnavatelé budou muset držet místo zaměstnancům na rodičovské až do dvou let věku dítěte. Zaměstnanci si budou moci po dohodě se zaměstnavatelem sami plánovat směny – i přímo na pracovišti. Vstupní lékařské prohlídky nebudou povinné u nerizikových profesí a výdělek bude možné vyplácet i v cizí měně, pokud pro ni Česká národní banka vyhlašuje kurz.
Od ledna 2026 se změní pravidla pro podporu v nezaměstnanosti: zvýší se její počáteční výše, zpřísní se podmínky pro její nárok a dojde ke změně délky a struktury čerpání.
Přijat nakonec nebyl návrh prosazovaný ODS, aby mohl zaměstnavatel udělit výpověď bez udání důvodu. Podle profesora Hůrky by taková úprava nemusela být v rozporu s českým právem, pokud by splňovala určité podmínky.
„Musela by být vyvážená – například tak, že by se nevztahovala na zaměstnance v ochranných dobách a že by obsahovala přiměřenou kompenzaci. Nešlo by tedy o výpověď bez následků, ale spíše o jiný mechanismus ukončení pracovního poměru,“ upřesnil profesor. Téma se může znovu otevřít po podzimních volbách.