Petr Fiala

Nezbývá nám než doufat, že vláda Petra Fialy neudělá stejnou chybu dvakrát, míní Pavel Páral

roibu / Shutterstock.com, koláž Hrot24

Jaderná energetika

Francouzské sabotáži Dukovan se dalo předejít. Veřejný tendr byla první chyba, odklad podpisu druhá

Vláda měla podepsat smlouvu s KHNP hned druhý den poté, co antimonopolní úřad zamítl stížnost EDF. Odložení podpisu o dva týdny vytvořilo prostor pro úspěšnou žalobu, a to byla vážná chyba. A hlavně neměla na dostavbu Dukovan vůbec vypisovat veřejný tendr, píše ve svém komentáři Pavel Páral.

Pavel Páral

Pavel Páral

hlavní komentátor

Premiér Petr Fiala se minulý pátek na summitu EU v albánské Tiraně sešel s Ursulou von der Leyenovou i s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, aby s nimi jednal o situaci okolo výstavby nových bloků v Dukovanech. Tu se francouzská společnost EDF coby neúspěšný uchazeč snaží ze všech sil zablokovat.

A zatím úspěšně. Dopis místopředsedy Evropské komise Stéphana Séjourného s žádostí o odložení podpisu smlouvy s vítězem tendru, korejskou firmou KHNP, sice není závazný, ale mohou přijít další dopisy.

Předběžné opatření Krajského soudu v Brně, které za základě francouzské žaloby zakazuje české straně uzavřít smlouvu s Korejci, je podle všeho jen prvním zásahem, který může celý projekt potopit.

Vliv Francouzů na rozhodování Evropské komise je prostě silnější než ten náš, jakkoli se současná vláda chlubí svými schopnostmi vyjednávat konstruktivně o českých zájmech. Zkrátka v Unii jsme si sice všichni rovni, ale někteří jsou si rovnější.

Stížnost EDF u Evropské komise směřuje na to, že KHNP je příjemcem korejských vládních subvencí. To je proti pravidlům EU, která hrozí hloubkovým vyšetřováním. Což může, trvat více než rok a zásadně by to zabrzdilo uzavření smlouvy i začátek prací na stavbě elektrárny.

Nereálná není ani možnost, že by KHNP stáhla svou nabídku a český jaderný program by se úplně zasekl. Zatím Korejci přijímání státních subvencí ostře popřeli a hrozí Francouzům právními kroky kvůli poškozování dobrého jména firmy.

Varianta, že by vláda tendr zrušila a uzavřela dohodu s EDF formou mezivládní smlouvy, jak se obvykle tyto velké a rizikové projekty řeší, je zjevně neschůdná. Už jen vzhledem k francouzským referencím. Náklady na stavby realizované EDF rostou na násobky a podobně se prodlužuje i doba výstavby.

Loni byl například zprovozněn první francouzský jaderný blok po 25 letech v elektrárně Flamanville. Jeho výstavba přitom začala v roce 2007. Dokončen měl být za pět let. Stát měl 3,3 miliardy eur (cca 82 miliard korun), ale konečná cena je 19 miliard eur (473 miliard korun).

Násobně se prodražuje a protahuje stavba francouzského reaktoru v britském Hinkley Point. Již před časem dokončené finské Olkiluoto se také prodražilo třiapůl krát. Plánovaná britská elektrárna Sizewell C se ještě nezačala stavět, a EDF už zvedla plánovaný rozpočet z 20 miliard liber v roce 2020 na dvojnásobek.

Vzbuzuje to už obavy i v Paříži, kde nejvyšší francouzský kontrolní orgán Účetní dvůr vydal na počátku roku stanovisko, v němž doporučuje, aby se státem ovládaný elektrárenský koncern EDF zaměřil na domácí projekty a nevysiloval se kapitálově a personálně budováním jaderných bloků ve Spojeném království nebo v České republice.

Francouzi plánují stavbu dalších šesti reaktorů EPR do roku 2038, aby posílili svou už dost starou jadernou flotilu 57 reaktorů. Účetní dvůr konstatuje ve své zprávě o proveditelnosti plánů v oblasti jaderné energetiky, které vláda představila v roce 2022, že průmysl na tuto výzvu „zdaleka není připraven“.

Pustit za těchto okolností EDF do Dukovan by bylo asi dost nezodpovědné. S tím, že francouzská společnost využije veškeré možné legislativní kroky a francouzský politický vliv v Evropě ke zmaření tendru, se dalo počítat.

Je zřejmé, že vláda i ČEZ udělaly chybu, když zvolily v roce 2022 pro výběr dodavatele veřejný tendr, byť okleštěný bezpečnostní výjimkou, která umožnila vyřadit ze soutěže ruské a čínské firmy.

Zvolit formu mezivládní dohody, což je v těchto případech standardem, podobně jako třeba při nákupu stíhaček F 35, by umožnilo postupovat výrazně rychleji a s mnohem nižším rizikem soudních sporů a různých stížností.

Když už však vláda postupovala takto, měla podepsat smlouvu hned druhý den poté, co předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petr Mlsna v odvolacím řízení zamítl stížnost EDF. Odložení podpisu o dva týdny vytvořilo prostor pro úspěšnou žalobu, a to byla vážná chyba. Každopádně nyní je to jen pláč nad rozlitým mlékem.

Nyní zbývá doufat, že kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu na zrušení předběžného opatření, již bude tento týden podávat zadavatel zakázky, tedy firma EDU II vlastněná z 80 procent státem a z 20 procent společností ČEZ, uspěje a už se chyby s oddalováním podpisu nebudou opakovat.

Jinak by odložení stavby o roky, což by mohlo nastat, vážně zkomplikovalo energetickou bezpečnost Česka v příštím desetiletí.

První blok o výkonu 1050 MW by měl být spuštěn v roce 2036. I s ním bude v té době v české síti chybět podle poslední zprávy o zdrojové přiměřenosti vydávané správcem přenosové sítě ČEPS výkon 1600 až 1900 MW, o jejichž pokrytí bude třeba ještě rozhodnout.

Je celkem zásadní, zda bude v té době odkud chybějící energii dovézt, když stavba nejen jaderných, ale i plynových zdrojů v Evropě oproti plánům docela vázne.